Novinky z práva i naší kanceláře
Aktuálně
Sledujeme aktuální dění
Návrh zákona o platformové práci a digitální řízení práce
MPSV představilo návrh zákona o platformové práci, který provádí Směrnici o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem. Návrh má zavést vyvratitelnou domněnku pracovního vztahu u osob pracujících přes digitální platformy, zpřesnit definici závislé práce a posílit transparentnost algoritmického řízení práce, včetně lidského dohledu nad automatizovanými rozhodnutími. Nová úprava se nemá týkat jen známých platforem typu rozvoz jídla či přeprava osob, ale může mít dopad i na další zaměstnavatele využívající automatizované systémy při řízení práce. Podle návrhu by zákon měl nabýt účinnosti 1. prosince 2026, některé evidenční povinnosti pak od 1. ledna 2027. Návrh zákona je nyní na samém začátku legislativního procesu a jeho finální podoba se může ještě lišit.
Transparentnost v odměňování: Co čeká zaměstnavatele v příštích letech?
MPSV připravilo návrh novely zákoníku práce, která zapracovává do českého právního řádu evropskou směrnici o transparentnosti odměňování. Zaměstnavatelé by nově neměli smět zjišťovat mzdovou historii uchazečů, budou muset předem sdělovat nabízené mzdové rozpětí a budou muset evidovat platové rozdíly mezi ženami a muži, kteří pracují na stejných pozicích. Základní pravidla mají být účinná od 1. ledna 2027. Povinnost zpracovávat zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů se má zavádět postupně, od roku 2028 nejprve u zaměstnavatelů se 150 a více zaměstnanci a od roku 2031 také u zaměstnavatelů se 100 až 149 zaměstnanci.
Závaznost pravidel chování pro lyžaře vydaných FIS
Mezinárodní lyžařská federace (FIS) vydala Pravidla chování pro lyžaře, která stanoví základní pravidla chování lyžařů a snowboardistů na sjezdových tratích, tak aby nedocházelo ke kolizím. Jaká je právní závaznost těchto pravidel v České republice? Mezinárodní lyžařská federace (FIS) vydala Pravidla chování pro lyžaře, která stanoví deset základních pravidel chování lyžařů a snowboardistů na sjezdových tratích, tak aby nedocházelo ke kolizím. Jsou tato pravidla v České republice vymahatelná? Lze toho, kdo je porušil, činit právně odpovědným? Jasno do této problematiky vnesl rozsudek...
Pracovní úrazy a povinnosti zaměstnavatele
V souvislosti s pracovním úrazem zaměstnance má zaměstnavatel celou řadu povinností. V tomto článku se podíváme na to, kdy se úraz zaměstnance považuje za pracovní, a jaké jsou povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s takovým úrazem. Pracovním úrazem se dle zákoníku práce rozumí „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, případně také úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.“ Pracovním úrazem je tedy úraz, který se přihodí...
Testování požití návykových látek u zaměstnanců
Česká republika je obecně známá svým vřelým vztahem k alkoholu, mnozí se nezdráhají objednat si pivo k obědu ve všední den, mladší ročníky pak někdy neváhají jít do práce po prohýřené noci. V tomto článku se podíváme na to, jak na takové jednání pohlíží právní úprava, a jaké mají v tomto ohledu práva a povinnosti zaměstnavatelé. Česká republika je obecně známá svým vřelým vztahem k alkoholu, mnozí se nezdráhají objednat si pivo k obědu ve všední den, zejména mladší ročníky pak někdy neváhají jít do práce po prohýřené noci. V tomto článku se podíváme na to, jak na takové jednání pohlíží...
Změny pro agentury práce
Zákon o zaměstnanosti byl v uplynulém roce (2023) několikrát novelizován a zavedl některé důležité změny pro agentury práce. V tomto článku si rozebereme změny týkají se povolení ke zprostředkování zaměstnání, povinného pojištění agentur práce či definice nelegální práce. Zákon o zaměstnanosti byl v uplynulém roce (2023) několikrát novelizován. V tomto článku se podíváme na to, co tyto změny přináší pro agentury práce. Povolení ke zprostředkování zaměstnáníVelkých změn doznal § 60 zákona o zaměstnanosti. Povolení ke zprostředkování nově vydává ministerstvo namísto generálního ředitelství...
Dlouhodobý Investiční Produkt – zajistí vás na stáří?
Dlouhodobý investiční produkt představuje způsob, jak za využití zvýhodněných daňových podmínek dlouhodobě investovat do konzervativních či rizikovějších produktů. Skrze daňový odpočet může být zajímavý i pro zaměstnavatele, jako prostředek k poskytnutí benefitu pro své zaměstnance. Nevýhodou DIPu jsou podmínky výberu prostředků. Pro zachování daňové výhody je možné vložené prostředky vybrat nejdříve po 10 letech od založení DIPu a zároveň nejdříve po dosažení 60 let věku střadatele. Mezi produkty spoření na stáří v nedávné době přibyla novinka v podobě DIPu neboli dlouhodobého investičního...
Daňové novinky – daně z příjmů a daň z nemovitých věcí
Konsolidační balíček zavedl od roku 2024 podstatné změny mimo jiné v úpravě daní z příjmů a daně z nemovitých věcí. Změny jsou poměrně zásadní a s velkou pravděpodobností se dotýkají skoro každého z nás. V článku níže Vám proto přinášíme přehled jejich nejzásadnějších změn. S příchodem roku 2024 vešel v platnost tzv. konsolidační balíček, s jehož obsahem jsme vás obecně seznámili již v jednom z našich předchozích článků. Změnám zavedeným konsolidačním balíčkem se nevyhnuly ani daně z příjmů a daň z nemovitostí, proto vám nyní přinášíme bližší náhled do jejich nové úpravy. Daně z příjmů...
Online prostředí aneb nařízení o digitálních službách
Nařízení Evropské unie letos přineslo nová pravidla na poli digitálních služeb s cílem vytvořit bezpečnější online prostředí s jasnými pravidly v rámci EU. Upravuje například odstraňování nezákonného obsahu, transparentnost reklamy, doporučování obsahu, a také úpravu omezení šíření dezinformací. Následující článek stručně připomíná některé z novinek, které tzv. Digital Services Act, tedy Nařízení o digitálních službách přináší. Nařízení o digitálních službách je jednotný soubor pravidel platných v rámci EU vztahující se na vymezené poskytovatele online služeb, kterými jsou např. sociální...
Nové digitální finance – bude to až tak horké?
Nový zákon o digitálních financích připravuje tuzemský právní řád na dvě nadcházející směrnice z dílny EU, tedy MiCA a DORA. Cílem těchto směrnice je zajištění většího rozvoje v oblastech digitálních financí, kryptoaktiv a odolnosti finančního sektoru. Ruku v ruce s cílem těchto regulací jdou samozřejmě i povinnosti subjektů, které spadají do jejich rámce. V tomto článku jsme nastínili především povinnosti Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy. Téma zvýšení konkurenceschopnosti rezonuje v Evropské Unii již po delší dobu. Vzhledem k nutnosti zaměření se na nové technologie byly...
Nová daň pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny
Poslední den roku 2023 nabyl účinnosti jeden z nejsložitějších daňových předpisů vůbec, který se navíc zcela vyhnul mediálnímu zviditelnění. Jedná se o zákon zavádějící „dorovnávací daň“ pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny. Pojďme se o něm spolu dozvědět více. Zákonodárce se dlouhodobě snaží předejít erozi daní z příjmů, která vzniká nejčastěji přesunem (převážně poskytovatelů digitálních služeb) do daňových rájů. Cílem zákona je tedy nastavit minimální výši zdanění i pro tyto subjekty a stanovit způsob dodanění jejich nedostatečně zdaněného zisku (za který se považuje...
Užívání předmětu leasingu po ukončení leasingové smlouvy
Pokud po zániku leasingové smlouvy nepředá leasingový nájemce předmět leasingu zpět leasingovému pronajímateli, má tento nárok na zaplacení peněžité náhrady za užívání věci. Vůči komu má leasingový pronajímatel tento nárok v situaci, kdy předmět leasingu užívá nikoliv sám leasingový nájemce, ale jeho podnájemce? Jedná se o poměrně častou věc. Nájemce z leasingové smlouvy svěřil za trvání leasingové smlouvy předmět leasingu do užívání třetí osobě, podnájemci. Po zániku leasingové smlouvy je povinností leasingového nájemce předat předmět leasingu zpět pronajímateli. Leasingový nájemce ale tuto...