Opakovaně se na nás obrací klienti s dotazem, zda mají nad rámec výživného, které platí k rukám pečujícího rodiče, hradit také tzv. mimořádné výdaje na děti. Na začátku školního roku se to týkalo zejména školních potřeb či zájmových kroužků. Můžeme sem však zařadit jakékoliv oprávněné výdaje na vyživované děti, které nejsou běžné, a v rámci roku se neopakují.
Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem je zakotvena v občanském zákoníku. Probíhá-li mezi rodiči po rozvodu či rozchodu tzv. společná péče o dítě, výživné se nestanoví, neboť se vychází z toho, že jsou rodiče schopni se na nákladech na dítě dohodnout sami. Při ostatních druzích péče, jako je výhradní péče jednoho rodiče či střídavá péče obou rodičů, soud vždy rozsah výživného stanoví, a to s ohledem na možnosti, schopnosti a majetkové poměry rodičů. Rozhoduje li soud o vyživovací povinnosti, vychází v první řadě ze zákonného ustanovení, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů (tedy ač se rodiče rozejdou, nemělo by dítě s jejich rozchodem pocítit znatelný pokles své životní úrovně). Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Naprosto běžně již soudy při stanovení výše výživného vychází z tzv. Doporučující tabulky k určování výživného, vydané Ministerstvem spravedlnosti nově v září 2022 (první byla vydána v roce 2010). Velmi zjednodušeně řečeno počítá tabulka s procenty z čistého příjmu povinného rodiče k dítěti, které je zařazeno do kategorie dle etapy školní docházky. Při výpočtu se zohledňuje zejména počet vyživovacích povinností povinného rodiče a jeho podíl na péči. Dále se stanovuje tzv. kontrolní částka, tj. částka, která by měla povinnému rodiči vždy zůstat.
Při stanovení výše výživného vychází soud jak z pravidelných běžných nákladů na dítě, tak i z těch mimořádných, aby zjistil celkové oprávněné potřeby dítěte. Proto v rámci soudního řízení o péči či zvýšení / snížení výživného si soud vždy vyžádá informace o tom, jaké jsou náklady na stravu dítěte, stravné v MŠ/ZŠ/SŠ/VŠ, zda má dítě dietní stravování, jaké jsou jeho náklady na oblečení a obuv, jaké jsou náklady na drogerii (kosmetiku, pleny a jiné), náklady na léky a léčbu nemocí (očkování, brýle, rovnátka, jiné kompenzační pomůcky apod.), úhrady za sociální služby (především u postižených dětí), náklady na bydlení a na služby v bytě / domě, kde dítě bydlí, náklady spojené s docházkou do MŠ/ZŠ/SŠ/VŠ (školné, fondy rodičů, poplatky za družinu, učebnice a jiné školní potřeby, školní výlety), náklady na zájmové kroužky (i zamýšlené), náklady na tábory, náklady na sportovní vybavení, hračky, náklady na kulturu (kino, divadlo, výstavy), a další. Jak z výše uvedeného orientačního výčtu plyne, výsledná výše výživného v sobě zahrnuje již i předpoklad mimořádných nákladů.
Sporné však zůstává, pokud výše výživného byla stanovena v době, kdy dítě již nespadá do příslušné etapy školní docházky, ve které došlo ke stanovení výše výživného a objeví se „nový“ mimořádný výdaj. Například pokud výživné bylo stanoveno v době, kdy dítě chodilo do mateřské školky a nyní již navštěvuje I. stupeň základní školy, tedy je nutné mu zakoupit nové školní pomůcky. Anebo se změnil zdravotní stav dítěte a náhle vznikla potřeba uhradit „nové“ mimořádné výdaje spojené s léčbou dítěte. Zákon tuto situaci nazývá tzv. změnou poměrů, se kterou pojí právo pečujícího rodiče požadovat po povinném rodiči zvýšené výživné. Ne vždy se však tento požadavek, ač se týká dětí samotných, setkává u povinných rodičů s pochopením. Pak nezbývá pečujícímu rodiči než podat k soudu návrh na zvýšení výživného. V takovém případě lze učinit závěr, že nově vzniklé mimořádné výdaje, související s novými potřebami dítěte, nebyly zahrnuty do původního rozsahu výživného a požadavek pečujícího rodiče na jejich úhradu je proto legitimní. Je totiž třeba mít na mysli, že výživné se v čase mění a mělo by být flexibilní dle oprávněných potřeb vyživovaných dětí. Pokud tuto skutečnost pečující rodič nevěděl, zákon mu vychází vstříc, neboť výživné na děti lze žádat až 3 roky nazpět ode dne, kdy bylo ve věci zahájeno soudní řízení. Toto se samozřejmě týká i navýšení výživného, tedy doplacení částky, o kterou se výživné zvýšilo, prokáže-li se, že ke změně poměrů došlo již před 3 lety.
Jak z výše uvedeného vyplývá, je určení výživného otázkou, na kterou neexistuje jednoduchá nebo krátká odpověď. V každém případě proto doporučujeme konzultovat Vaše možnosti s právním zástupcem, který Vám bude schopen definovat Vaše práva a možnosti.