Boj s větrnými katastry, aneb úspěch v řízení proti katastrálnímu úřadu (pokračování)

28. února 2023 | Právo nemovitostí, Stavební právo

Městský soud v Praze v našem nedávném sporu s katastrálním úřadem napravil nesprávnou praxi katastrálního úřadu ve vztahu ke vkladovému řízení a zároveň přišel s velmi originálním náhledem na problematiku zápisu na základě dodatku ke vkladové listině.

Vkladové řízení by mělo být jedním z nejjednodušších řízení v rámci převodu nemovitostí. Díky praxi některých katastrálních úřadů tomu tak bohužel často není a může se tak někdy zdát, že některé katastry si stanovily za cíl zamítnout co nejvíce návrhů na vklad. Je nám proto radostí moci se s Vámi podělit o náš nový úspěch na tomto poli.

V roce 2018 rodiče darovali klientce dva byty. Při přípravě darovací smlouvy však smluvní strany opomněly do smlouvy zahrnout podíl na jednom z pozemků souvisejících s byty (proto u těchto transakcí vždy doporučujeme používat aktuální list vlastnictví). Tento závadný stav chtěla klientka zhojit dodatkem k darovací smlouvě, aby bylo jasné, že došlo pouze k nedopatření a vše se tak napravilo. To se však nelíbilo katastrálnímu úřadu. Ten zastával (a dlouhodobě zastává) názor, že není možné na základě dodatku právo ke spoluvlastnickému podílu vložit do katastru nemovitostí, protože do původní darovací smlouvy nelze dodatkem po skončení vkladového řízení zasahovat a označil dodatek za absolutně neplatný. Klientka s tímto nesouhlasila a rozhodla se na nás obrátit.

S výkladem prezentovaným katastrálním úřadem jsme logicky nemohli souhlasit, když takový výklad popírá zásady občanského práva a současně předmětný dodatek mohl být považován i za samostatné právní jednání.

Soud v navazujícím sporu dospěl k závěru, že nelze akceptovat názor katastrálního úřadu o nedotknutelnosti a nezměnitelnosti již jednou podaného návrhu a vkladové listiny. Dodatek k darovací smlouvě označil za platné právní jednání a katastrální úřad tak měl dle jeho názoru vklad povolit i podle pravidla in favorem negotii, podle něhož je v případě pochybností třeba na právní jednání hledět spíše jako na platné než neplatné. Soud dále upozornil na vůli smluvních stran vyjádřenou v původní darovací smlouvě, a to záměr smluvních stran převést vlastnictví bytových jednotek se všemi samostatně nepřevoditelnými právy. Zde soud dospěl k poněkud překvapivému, ale správnému závěru, že katastrální úřad měl navrhovatelku vyzvat k opravě původního návrhu již v roce 2018 a pokud tak neučinil, je to jen další důvod, proč má snahu o zhojení vlastního pochybení akceptovat.

Pokud byste měli k předmětné věci jakékoliv dotazy nebo měli obdobný problém, jsme Vám vždy rádi k dispozici.

Zdroje:

Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 29.09.2022, sp. zn. č. j. 92 C 25/2022 - 41

Autor článku

Mgr. Kryštof Kulan

Přečtěte si také: