Má osoba podávající vysvětlení policejnímu orgánu v přípravném řízení právo na nahlížení do spisu ?

31. ledna 2023 | Zastupování v trestních věcech, Procesní právo

Policejní orgány často neumožňují nahlížet do policejních spisů osobám, které ve věci jako potenciální podezřelý podaly vysvětlení. Má taková osoba právo na nahlédnutí do spisu? A pokud ano, tak za jakých podmínek a jak má postupovat? Na tyto otázky odpovídá tento článek.

Jedná se o poměrně častou věc. Někdo na Vás podá tzv. trestní oznámení, Policie České republiky Vás vyzve k podání vysvětlení, Vy věc vysvětlíte a očekáváte, že se po nějaké době dozvíte výsledek policejního šetření, tedy že podezření vůči Vám bylo vyvráceno. Pokud ale Policie nezahájí trestní stíhání žádné osoby a věc odloží, Vy se tento výsledek nedozvíte, protože usnesení o odložení věci se ze zákona doručuje pouze státnímu zástupci a poškozenému, pokud je znám, nikoliv však osobě, která podávala vysvětlení a která tedy byla v pozici potenciálního podezřelého.

Vy pravděpodobně víte, kdo na Vás podal tzv. trestní oznámení, ale rádi byste to věděli s jistotou, případně byste se rádi vůči této osobě domáhali svých práv, ať už v civilním nebo trestním řízení. Neobejdete se proto bez textu trestního oznámení a také bez konečného rozhodnutí policejního orgánu. Případně Vás mohou zajímat rovněž doklady o úkonech, které policejní orgán ve věci provedl (např. podaná vysvětlení jiných osob, znalecké posudky a podobě). Jak se k těmto dokladům dostat, když Vám policie usnesení o odložení věci, které obsahuje shrnutí zjištění policie, nedoručí ani Vás o odložení věci nevyrozumí jinak?

Využít lze institutu nahlížení do spisu dle ust. § 65 trestního řádu, který umožňuje nahlížet do spisové dokumentace. Nahlížet do trestního spisu ale mohou strany trestního řízení až ve fázi vyšetřování, tedy po zahájení trestního stíhání. V popsaném případě však trestní řízení do této fáze nedospělo. Nutno tedy postupovat dle ust. § 65 odst. 1 věta třetí trestního řádu, dle které mohou v přípravném řízení se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu nahlížet do spisu i tzv. jiné osoby, to ale jen v případě, pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv.

Osoba podávající vysvětlení tedy musí požádat policejní orgán o nahlédnutí do spisu a současně musí pečlivě odůvodnit a prokázat, z čeho dovozuje, že nahlédnutí do spisu je potřebné k uplatnění jejích práv. Z rozhodnutí vyšších soudů plyne, že takovým důvodem je např. situace, kdy bez nahlédnutí do spisu nemůže tato osoba vůbec uplatňovat svá práva v civilním řízení, protože neví vůči komu, případně nemůže splnit své břemeno tvrzení nebo břemeno důkazní v civilním řízení. Nutno dodat, že větší šanci domoci se práva nahlédnout do spisu skýtá situace, kdy již policie šetření věci ukončila a nejde tedy o tzv. živý případ.

Žadatel se ale často setká s odmítnutím policejního orgánu, nejednou bez jakéhokoliv odůvodnění nebo s obecným odůvodněním, že nahlédnutí neumožňují taktické důvody, že žadatel nemá na nahlížení do spisu nárok, případně že není subjektem oprávněným do spisu nahlížet a podobně, což je ovšem zcela nedostatečné.

Obranou proti takovému postupu je pak žádost ve smyslu ust. § 157a trestního řádu, kterou se žadatel domáhá přezkumu postupu policejního orgánu a odstranění závad v jeho postupu.

V nedávné době se nám tak úspěšně podařilo zajistit nahlížení do policejního spisu pro klienta, který čelil trestnímu oznámení ze strany své sousedky. Ta jej obvinila z trestné činnosti, přičemž klient dokonce čelil domovní prohlídce. Klient však o ukončení policejního šetření nebyl nijak vyrozuměn ani mu nebylo sděleno, zda u něho byla nalezena věc, která jej s domnělou trestnou činností spojovala. Podobně se nám podařilo domoci nahlížení do policejního spisu pro klienta, který byl oznamovatelem nepravdivě obviněn z poškozování svých věřitelů nebo pro klienta, který provozuje mateřskou školu a ve které došlo k úrazu dítěte.

Doufáme, že naše aktivita na tomto poli povede k dlouhodobému zlepšení činnosti policejních orgánů, které bohužel často nefungují uspokojivě. Pokud byste měli k předmětné věci jakékoliv dotazy, či měli obdobný problém, jsme Vám rádi k dispozici.

Zdroje:

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)

Autor článku

Mgr. František Šaur

Přečtěte si také: