Článek rozebírá případ svémocného vypuzení nájemce z držby provozovny pronajímatelem a s tím související právo na náhradu škody.
Na podzim minulého roku jsme dosáhli úspěchu ve sporu, kdy vlastník nemovitosti klientovi vyklidil věci z pronajaté provozovny a současně převzal držbu k provozovně, když byl s klientem ve sporu o trvání nájmu.
Klient měl dlouhodobě pronajatý nebytový prostor, provozovnu obchodu s květinami. Třetí osoba však začala uplatňovat vlastnické právo k části předmětné provozovny a pronajímatel opakovaně odmítl klientovi poskytnout jakékoliv podklady prokazující, že nároky třetí osoby nejsou po právu. Klientovi navíc ani neposkytl žádné formální ujištění. Současně bylo klientovi doručeno rozhodnutí stavebního úřadu, které klientovi zakazovalo užívat část provozovny, kterou vlastník po rekonstrukci nenechal zkolaudovat.
S ohledem na pasivní přístup vlastníka klient uplatnil na část nájmu slevu a část nájemného začal skládat do soudní úschovy. S tímto pronajímatel nesouhlasil a mezi stranami vznikl spor o to, zda nájemní právo klienta zaniklo či nikoliv. Během tohoto sporu pronajímatel nejprve klientovi odpojil elektřinu a následně po vzoru praktik z 90. let klientovi postavil před jediný vstup do provozovny dodávku a během víkendu jednostranně vyklidil věci klienta z předmětné provozovny, přičemž tvrdil, že k nim uplatnil zadržovací právo.
Mimo jiných kroků jsme proto podali žalobu na ochranu před vypuzením z držby. Žalovaný pronajímatel se sice bránil, že jednal v rámci svépomoci, ale naší žalobě bylo pravomocně vyhověno a předmětný postup pronajímatele byl označen za protiprávní.
Mimo povinnosti předat klientovi provozovnu toto rozhodnutí také založilo právo klienta na náhradu škody ve výši čistého průměrného zisku (po odečtení všech nákladů, včetně hypotetického nájemného) za období svémocného držení provozovny pronajímatelem, kterýžto nárok jsme pro klienta soudně uplatnili.
Pokud byste řešili obdobný problém, případně měli k této problematice dotazy, jsme Vám vždy rádi k dispozici.