Poslední den roku 2023 nabyl účinnosti jeden z nejsložitějších daňových předpisů vůbec, který se navíc zcela vyhnul mediálnímu zviditelnění. Jedná se o zákon zavádějící „dorovnávací daň“ pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny. Pojďme se o něm spolu dozvědět více.
Zákonodárce se dlouhodobě snaží předejít erozi daní z příjmů, která vzniká nejčastěji přesunem (převážně poskytovatelů digitálních služeb) do daňových rájů. Cílem zákona je tedy nastavit minimální výši zdanění i pro tyto subjekty a stanovit způsob dodanění jejich nedostatečně zdaněného zisku (za který se považuje méně než 15%) zavedením této nové daně.
Na jaké subjekty se zákon vztahuje?
Půjde o skupiny tzv. entit (zákonodárce použil zcela nový jinde nepoužívání výraz) vlastněných tzv. mateřskou entitou, která dosáhne zákonem stanoveného zisku . Může jít o skupiny nadnárodní (strukturou ve více státech) nebo vnitrostátní (na území České republiky). Je však důležité zmínit, že jsou naopak vyloučeny například mezinárodní nebo neziskové organizace, nebo třeba penzijní fondy.
Zákon stanoví několik způsobů boje proti erozi daně. Lze uvést:
- přiřazování kvalifikovaného zisku a ztráty vybraným entitám v rámci skupiny;
- úpravu zisku nebo ztráty o náklady na daň, vyloučené podíly na zisku, vzniklé penzijní náklady apod.;
- úpravu výše některých daní zahrnutých v rámci skupiny do splněných zahraničních daňových povinností;
- přezkum a úpravu daňového efektu transakcí mezi dvěma entitami ze stejné skupiny, a mnoho dalších.
Výše uvedené může působit matoucím dojmem. Lze však shrnout, že vzniká-li členovi velké národní či nadnárodní skupiny nedostatečně zdaněný zisk (méně než 15%), tento zákon upravuje poměrně velké množství nástrojů, kterými může správce daně takový zisk dodanit. Tato motivace je dobře vidět v předmětu daně, který je definován jako nadměrný zisk nízce zdaněných českých členských entit v rámci velké nadnárodní skupiny nebo velké vnitrostátní skupiny, bez ohledu na to, kterou českou členskou entitou byl dosažen.
Zákon navíc přináší velké množství doprovodných povinností jako je například povinnost podání informačního přehledu a daňového přiznání. Je však zapotřebí zmínit, že tuto dorovnávací daň není možné uznat za výdaj pro stanovení daně z příjmů.
Zdá se proto, že nový zákon o dorovnávací dani z důvodu svojí složitosti s sebou přinese i výkladové problémy, a to přes zjevně správnou motivaci pro jeho přijetí.
Pokud máte zájem o konzultaci ohledně možných dopadů zákona a dorovnávací daně právě na Vaše podnikání, jsme Vám rádi k dispozici. Obracet se můžete na kteréhokoliv z partnerů kanceláře, případně přímo na Mgr. Kryštofa Kulana, který je naším specialistou v oblasti daňového práva.