Ústavní soud definitivně rozhodl o vztahu mezi skutečnou vůlí stran a jejím formálním projevem. Ve svém nálezu postavil na jisto, že skutečná vůle stran má při výkladu právního jednání přednost. Právě vůle účastníků totiž hraje při vytváření smlouvy a její interpretaci zásadní roli a text smlouvy je prvotním přiblížením se k významu smlouvy, který si chtěli její účastníci svým jednáním stanovit. Vázat výklad smlouvy pouze na její textové znění bez zkoumání vůle účastníků této smlouvy představuje navíc přepjatý formalismus, který vede k protiústavnímu zásahu do základních práv jednotlivce.
Podle názoru Ústavního soudu vyjádřeného v jeho dřívějších rozhodnutích je při výkladu právního jednání nepsaným pravidlem právní předpoklad, podle něhož žádný normotvůrce, a tedy ani smluvní strany, nezamýšlí dát jím tvořenému aktu absurdní nebo nerozumné důsledky a obecné soudy by se tak při výkladu smlouvy těmto důsledkům měly také vyhnout.
V této souvislosti Ústavní soud navázal na svá předchozí rozhodnutí v názoru, že při interpretaci právního jednání je třeba dát přednost skutečné vůli účastníků smlouvy nad jejím formálním projevem. Text smlouvy je totiž pouhým prvotním přiblížením se k významu smlouvy, který si chtěli její účastníci svým jednáním stanovit, a doslovný výklad textu smlouvy může, ale také nemusí být v souladu s vůlí jednajících stran. Z tohoto důvodu Ústavní soud označil mnohdy uplatňovaný formalismus spočívající ve výkladu smluvního textu bez ohledu na vůli účastníků smluvního vztahu za protiústavní zásah do základních práv jednotlivce, neboť právě vůle účastníků hraje při vytváření smlouvy a její interpretaci zásadní roli. Výklad, který nerespektuje skutečnou vůli stran a staví na doslovném textu smlouvy, je navíc ve svém důsledku považován za porušení čl. 2 odst. 4 Ústavy a korespondujícího ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
K výše uvedenému Ústavní soud zopakoval, že obecné soudy musí nejen respektovat právo, ale jeho výklad a aplikace musí směřovat k výsledku spravedlivému. Přestože jsou mnohé případy komplikované a netypické, obecné soudy neztrácí povinnost udělat vše pro spravedlivé řešení a pro nalézání práva musí vždy vycházet z individuálních okolností každého jednotlivého případu.